Průmyslové a hospodářské stavby

Zavedení železnice znamenalo v historii Břeclavi významný přelom – malá obec u hranic, kde většina obyvatel našla obživu v zemědělství, se postupně stávala železničním uzlem, kam směřovaly vlaky z Rakouska, Slovenska a celé Moravy. Břeclav začala vzkvétat a měnit tvář, na jejím území se znatelně rozvíjel průmysl, rostl počet obyvatel. V důsledku všech změn byla obec v roce 1872 povýšena císařským dekretem na město.
Nejvíce se samozřejmě uplatňovalo zpracování potravin, a to zejména v cukrovarnictví. Dalšími významnými podniky, které byly ve městě založeny a fungovaly mnohdy až do konce 20. století, byl pivovar, sladovna, několik palíren, dva mlýny (jeden lichtenštejnský, původně vodní, a druhý elektrický), pekárna nebo mlékárna. Jen krátce se na trhu udržela továrna na výrobu umělého medu a marmelád Včela, výrobna cukrovinek ELZ, likérka, octárna nebo různé konzervárny. Z jiných hospodářských odvětví proslula v regionu břeclavská pila, která zpracovávala dřevo z okolních lesů, továrna na hospodářské stroje bratří Galusů, jež vyráběla zejména mlátičky, o které byl velký zájem i v zahraničí, pletařské závody Gustava Adlera, Dělnické oděvní družstvo Prostějov – filiálka Břeclav, několik tiskáren nebo Poštorenské keramické závody. S výjimkou posledně jmenovaného podniku dnes ale žádný z těchto provozů již nefunguje. Nejvýznamnějšími firmami, které v Břeclavi působí v sočasnosti, jsou Gumotex (výroba matrací, nafukovacích člunů apod.), Fosfa (původně Schrammova továrna na umělá hnojiva a kyselinu sírovou, založená v roce 1884 a prosperující i díky vlastnímu napojení na břeclavskou železnici, je dnes známá výrobou chemických prostředků, pracích prášků atd.), Racio (výroba potravin pro zdravou výživu), Alcaplast (výroba koupelnových doplňků), Otis (výroba výtahů a eskalátorů) či tiskárna Moraviapress.