Církevní stavby



Jsou místa, jimiž prošly věky, a která přesto díky své odlehlosti od důležitých cest a křižovatek střetů národů při jejich snaze o získání lepších území nebo lovišť zůstala téměř neporušena. Dnes na takových místech můžeme obdivovat prastaré stavby, jejichž kamenné zdi dýchají historii. Břeclav však vznikla v místě pohraničního hradu, který dostal jméno po svém zakladateli knížeti Břetislavovi a měl již od 11. století za úkol chránit vstup do země z rakouské strany. Během své existence musel hrad a později i celé město tuto úlohu plnit velmi často, a snad proto zde nalezneme takový počet památek, jaký bychom tu asi vzhledem ke zdejší dlouhé a bohaté historii předpokládali. Již krátce po založení hradu je v předhradí poblíž dnešního náměstí doložen krstný kostel arcijáhenství břeclavského, zasvěcený sv. Václavovi, který k roku 1141 patřil spolu s kostely v Olomouci, Přerově, Spytihněvi, Brně a Znojmě k šesti nejvýznamnějším kostelům na Moravě. Na stejném místě bylo postupně vybudováno několik kostelů, z nichž poslední byl zničen za bombardování Břeclavi v roce 1944. Místo uprostřed náměstí pak zelo prázdnotou až do poloviny devadesátých let 20. století, kdy zde byl slavnostně vysvěcen nový chrám, opět s patrociniem sv. Václava. Vedle tohoto největšího chráme se ve městě nachází farní kostel církve evangelické kostel církve adventistů a řada drobnějších staveb - božích muk a kaplí, jako kaple sv. Cyrila a Metoděje, postavená v roce 1856 princem Aloisem z Lichtenstejna jako poděkování za uzdravení.

Větší či menší církevní stavby nalezneme i v místních částech Břeclavi. Nejvýznamnější je zřejmě monumentální kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné. Svým neobvyklým stavebním řešením upoutá kostel sv. archanděla Michaela v Ladné. Uprostřed Charvátské Nové Vsi stojí kaplička Panny Marie a troje boží muka, ve staré Břeclavi je sakrální architektura reprezentována kaplí sv. Martina, která nahradila původní kostel neznámého zasvěcení, a zejména božími muky za Starů Břeclavú, která jsou nepochybně nejznámějšími božími muky v zemi.

Farní kostel sv. Václava je situován na místě původního barokního kostela, zničeného při náletu angloamerických svazů 20. listopadu 1944. Jeho vysvěcení, které provedl brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle 10. září 1995, se stalo završením více než padesátileté snahy břeclavských farníků a hlavně současného děkana Mgr. Josefa Ondráčka o obnovení kostela a současně znamenalo i vytoužené ukončení provizorií, v nichž musely být do té doby bohoslužby konány. Zároveň tato monumentální moderní stavba vytvořila důstojný poslední článek na růženci tvořeném všemi předchozími kostely, jež uprostřed hlavního břeclavského náměstí stávaly zřejmě již od poloviny 13. století.

Autorem výtvarného návrhu je brněnský malíř Ludvík Kolek, který se tvorbě sakrálních staveb věnuje velmi intenzivně již po řadu let. Břeclavský kostel je po kostele v Hustopečích, dokončeném v roce 1994, jeho druhou realizací na Břeclavsku. Vnitřní zařízení kostela vzniklo za spolupráce několika výtvarníků pod vedením akademického sochaře Karla Stádníka, který je kromě jiných objektů autorem křížové cesty na bočních stěnách lodi kostela. Při pohledu zvenčí je velmi působivé osazení zvonů v průhledu mezi věžemi. Největší z nich o váze 752 kg, nazvaný Santa Maria Bassanella, je darem věřících ze Soave v severní Itálii. Zvon pojmenovaný sv. Josef, vážící 311 kg, věnovali kostelu břeclavští farníci. Oba vyrobila firma Josefa Tkadlece z Halenkova. Zvon sv. Václav o Váze 615 kg, který darovali manželé Dohnalovi z USA, pochází ze zvonařské dílny Marie Tomáškové-Dytrychové v Brodku u Přerova. V podzemních prostorách kostela jsou zpřístupněny odkryté části základů původního románského kostela a lze zde zhlédnout i stálou výstavu, dokumentující jednotlivá období existence kostela v Břeclavi od doby románské až po dnešek.

Farní kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné dal postavit panující kníže Jan II. z Lichtenštějna namísto původní stavby, která v druhé polovině 19. století svou velikostí již nepostačovala potřebám zdejší farnost. Základní kámen byl položen v roce 1895 a již 3. července 1898 se konalo vysvěcení nového chrámu, vytvořeného podle projektu lichtenštejnského dvorního architekta Karla Weinbrennera, který navrhl i veškeré zařízení interiéru kostela a sakristie. Pouze varhany pocházejí z proslulé krnovské dílny bratří Riegrů. Socha Ježíše v nadživotní velikosti, umístěná v nice nad hlavním portálem, je dílem Josefa Beyera. Stavba je nápadná volbou použitého materiálu, zejména zeleně glazovanými střešními taškami. Stavební materiál, tvořený dvěma sty druhů cihel, dlaždic a glazované keramické krytiny, dodaly místní knížecí keramické závody. Kostel lze charakterizovat jako stavbu s převahou historizujících novogotických prvků, což je příznačné pro dobu vlády Jana II. z Lichtenštejna na přelomu 19. a 20. století. Spojení použitého materiálu a impozantnosti, dané jedinečným architektonickým řešením a mohutností celé stavby, z ní vytváří nezaměnitelné dílo, patřící mezi nejvýznačnější dominanty dnešní Břeclavi.

Kostel sv. archanděla Michaela v Ladné byl postaven na místě kaple sv. Michala, postavené roku 1849. Financování stavby v novorománském slohu, zahájené v dubnu roku 1912, se ujal kníže Jan II. z Lichtenštejna a již v říjnu téhož roku byl hotový kostel vysvěcen. při jeho stavbě se uplatnily keramické stavební a dekorativní prvky pocházející z keramičky v Poštorné.

Farní kostel církve evangelické se nachází v centru Břeclavi na ulici Husově. Byl projektován architektem M. Tejcem ve funkcionalistickém slohu a svému účelu začal sloužit po svém dokončení v roce 1933, kdy vystřídal předchozí modlitebnu této církve v budově dnešní tiskárny, taktéž na ulici Husově.

Kostel církve adventistů sedmého dne stojí v Břeclavi na rohu ulic Jungmannovy a Jiráskovy nedaleko nábřeží řeky Dyje. Při jeho stavbě, která byla dokončena v roce 1911, byly využity výrazně historizující architektonické prvky.