Pivovar


Zámecký areál v Břeclavi spoluutvářely, vedle vlastního zámeckého objektu, také soubory hospodářských budov, jež zabezpečovaly do značné míry hospodářskou soběstačnost a prosperitu panství. Do dnešních dob zůstaly zachovány komplexy budov zámeckého pivovaru a mlýna.

První písemné zmínky o zámeckém pivovaru v Břeclavi nalézáme v urbáři liechtensteinských statků sepsaném roku 1414. Nejstarší hmotné památky však pocházejí z 2. pol. 16. století, kdy byl, patrně v souvislosti s velkolepou žerotínskou renesanční přestavbou gotického hradu, ve východním předpolí nového zámku, směrem k městečku, vystavěn zděný pivovar (dnes pivovarská sladovna). Jednalo se o dvoupodlažní objekt, obdélného půdorysu, zastřešený vysokou sedlovou střechou, s průčelími zdobenými kvádříkovým sgrafitem (jeho pozůstatky, odkryté při obnově fasády na konci 20. století, jsou dodnes patrny na části dvorního průčelí při Mlýnském náhonu). Přízemí objektu bylo sklenuto dvěma řadami křížových kleneb, vynášenými obvodovými zdmi a řadou středních pilířů. Patro, přístupné předloženým schodištěm, bylo uzavřeno dřevěným trámovým stropem. Nově se formující prostor východního předzámčí uzavíral na straně k městečku přízemní obdélný objekt, k hlavní pivovarské budově orientovaný kolmo, jež byl využíván jako obytná budova pivovaru a jeho hospodářské zázemí (dnes bytový dům).

Toto dodnes dochované historické jádro pivovaru bylo v průběhu následujících století, z důvodu zvyšování produkce, postupně rozšiřováno přístavbami bočních křídel a samostatných objektů, jež jsou bez výjimky vzorovými ukázkami technického stavitelství své doby. (např. přístavba nové varny při severním průčelí v 17. století, přístavba sýpky a sladových humen v 18. století a postupné rozšiřování a nadstavba části obytné budovy pivovaru v 19. století).

Přelomovým obdobím pro stavební vývoj zámeckého pivovaru v Břeclavi byl rok 1899. V červenci tohoto roku byly, z důvodu plošné nedostatečnosti stávajícího pivovarského provozu, ve strojírenské továrně F. Ringhoffera ve Smíchově u Prahy zpracovány plány na výstavbu nového pivovaru. Stávající pivovar byl mezi lety 1899 – 1901, podle plánů stejného autora, přestavěn pro účely čistě sladovnického provozu. Byla přistavěna věžovitá hmota hvozdu a celý areál byl sjednocen zdařilou neobarokní fasádní úpravou. Nový pivovar byl vystavěn na místě lesního porostu v severním předpolí zámku – dnešní pivovarský areál.

Sladovna sloužila svému účelu až do konce 90. let 20. století, kdy byl definitivně ukončen provoz břeclavského pivovaru. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví, vyklizen a bez plnohodnotného funkčního využití.

Pivovarský areál, jak jej známe dnes, je výsledkem rozsáhlých stavebních aktivit přelomu 19. a 20. století. Podzemní část torza gotického válcového donjonu, využívaná v 19. století jako ledový zámecký pivní sklep, byla v roce 1857 rozšířena novým sklepním prostorem ve formě poloviny anuloidického prstence, obtáčejícího ze severu kruhové jádro donjonu. V nadzemní části, v prostoru nádvoří, byly sklepní prostory doplněny novou vstupní předsíní. Mezi lety 1860–1873 byla v severním předpolí zámku, ve vazbě na zámecké pivní sklepy, zbudována soustava šesti podélných, souběžně orientovaných, valeně zaklenutých sklepních kójí, za účelem rozšíření skladovacích prostor pro stále rostoucí produkci zámeckého pivovaru. V letech 1899–1901 byly dle plánů strojírenské továrny F. Ringhoffera ve Smíchově u Prahy vystavěny objekty nového pivovarského komplexu, navazující na zámecké ledové sklepy. Nad soustavou sklepních kójí byl zbudován objekt spilky, severněji pak samostatný objekt kotelny a varny, spojený se spilkou krytou příhradovou lávkou. Nový areál byl v rozporu s původní projektovou dokumentací, opatřen zdařilou neobarokní fasádní úpravou, jež lépe vyhovovala liechtensteinské koncepci formování krajiny mezi Břeclaví, Lednicí a Valticemi, dnes známé pod označením Lednicko- valtický areál.

V 1. polovině 20. století se stavební úpravy pivovaru omezily na modernizaci technologického zařízení (v roce 1941 výměna rmutovacích a filtračních kádí, v roce 1948 nahrazení dřevěných kádí spilky železobetonovými tanky). V roce 1968 byl zpracován projekt na adaptaci torza „Konstanciina“ gotického donjonu a navazujicích sklepních prostor na vinný sklep – dnes vinárna Rotunda na zámeckém nádvoří.

V 70. letech 20. století posunula hranice pivovarského areálu dále na sever novostavba stáčecí haly s navazujícím dvoupodlažním objektem laboratoří a hygienického zázemí. V roce 1992 byly v souvislosti s výstavbou nové varny, při východním štítu varny stávající, strženy veškeré původní neobarokní fasádní úpravy, které byly nahrazeny novými hladkými omítkami bez ozdob, čímž došlo k pohledovému sblížení nové varny s ostatními objekty areálu. Zbytky neobarokní výzdoby zůstaly zachovány na patě kotelního komína.

Na konci 20. století byla v břeclavském zámeckém pivovaru, z ekonomických důvodů, ukončena výroba piva. V roce 1998 bylo demontováno a odprodáno zařízení „nové“ varny. Záhy byl prodán též stavební fond. Noví majitelé rozdělili areál na severní a jižní část. Jižní část, reprezentovaná stáčecí halou a správní budovou pivovaru, je využívána pro textilní výrobu. Severní část, tvořená původními objekty z přelomu 19. a 20. století (kotelna, varna, spilka, sklepy) slouží pro skladování vína.


Mapa