V dubnu si připomínáme významné výročí osvobození Břeclavi, které bylo dokončeno 17. dubna 1945, kdy se sovětské armádě
podařil zlomit odpor německých vojenských oddílů na pravém břehu řeky Dyje, především u cukrovaru.
V dubnu si připomínáme výročí osvobození Břeclavi. Pojďme si krátce připomenout události dubnových dní roku
1945,
Situaci na začátku dubna popisuje Jaroslav Školl v knize Břeclavská léta 1938 - 1945 takto: „Od velikonočního
pondělí 2. dubna byla silnice od Bratislavy téměř stále přeplněna nekonečnými kolonami německého civilního
obyvatelstva, které bylo evakuováno ze Slovenska. Na vozech tažených koňmi vezli svůj nejcennější majetek, mnozí šli
ale jen pěšky, či táhli dvojkolky. Většinou byli v hodně zuboženém stavu. Brzy také týlové jednotky německých vojsk
ustupovaly od Bratislavy přes Břeclav na Valtice a pak dále na západ. Tento proud ustupujících civilistů a vojáků byl
nekonečný a nebyl přerušován ani v následujících dnech a nocích. V úterý - 3. dubna poprvé sovětská bitevní letadla
napadala střelbou ustupující kolony na silnici mezi Břeclaví a Poštornou.“
Zlomovým dnem se stal 17. duben, kdy se sovětské armádě podařilo zlomit odpor německých vojenských oddílů na
pravém břehu řeky Dyje, především u cukrovaru. Téhož dne dokončila sovětská armáda osvobození města Břeclav. Boje sice
byly skončeny, ale nastaly problémy další. Pro obyvatele města Břeclav nastala další doba strachu. Dny po osvobození se
vyznačovaly rabováním a přepadáváním břeclavských občanů, obzvláště žen. V této době proto vznikaly dobrovolné hlídky,
které si kladly za cíl uchránit obyvatele města. Během května 1945 se začali do Břeclavi postupně vracet lidé, kteří
byli nuceni opustit své domovy, kvůli německé okupaci. Život ve městě se pomalu a postupně vracel do normálu. Na
československé občany, břeclavských občanů nevyjímaje však čekaly změny další, které později udaly směr vývoje státu a
změnily lidské životy na nadcházející desítky let.
