Pracovník deratizační firmy provádí průzkum míst, kde je výskyt hlodavců obvyklý, radnice reaguje samozřejmě i na podněty občanů. „Provádí se dva celoplošné deratizační zásahy na jaře a na podzim. Zejména ten jarní zásah je velmi důležitý, neboť jak se celá příroda probouzí, zvyšuje se i chuť hlodavců k množení. V mezidobí je prováděna deratizace dle plánu v jednotlivých městských částech tak, aby byla provedena ještě minimálně 1-2x. Samozřejmě na sídlištích je provádění ještě častější,“ popsal postup v boji proti nepříjemným hlodavcům deratizér Petr Gajda.
Situace v Břeclavi se podle Petra Gajdy od jiných měst podstatně neliší: „Všeobecně se dá říct, že bývalo líp. Potkanům přejí klimatické změny. Když ještě mrzlo celou zimu, stav populace stagnoval a postupně se i snižoval. Ovšem poslední roky v zimě téměř nemrzne. Pár týdnů tuhého mrazu to bohužel nezachrání. Takže se potkani vesele množí i v zimních měsících. Po provedení plošné deratizace vždy počet hlodavců podstatně klesne. Vzhledem k vysoké natalitě (samice vrhá 7x ročně 7-10, někdy i 15 mláďat) začne ale po zhruba dvou měsících stav opět stoupat. Je to neustálý boj.“
Počet uhynulých kusů se nějak exaktně zjistit nedá, spíše se zjišťuje výskyt podle druhotných stop. „Při výskytu je třeba na suchých podestách kanalizace vidět množství trusu (čerstvý má jiné zbarvení než starý), ohlazené cestičky apod. Totéž, pokud se někde vyskytnou potkaní nory. Je-li nora aktivní, je vstup do ní čistý a ohlazený. Ideální stav po deratizaci je, že cestičky či vstupy do nor začnou být matné, plné listí a pavučin, čerstvého trusu nepřibývá,“ popisuje vyhodnocování zásahů Petr Gajda.
Potkanům se líbí zejména tam, kde je hodně lidí. Hodně lidí totiž znamená hodně potravinových zbytků. Takže nejvíce postižena jsou především sídliště. Bohužel sami občané často výskyt hlodavců nevědomky podporují. „Lidé by se neměli zbavovat zbytků jídla splachováním do toalet. V kanálech už na ně čekají potkani. Když už není pro zbytky jídla jiné uplatnění, je dobré vyhodit je do uzavíratelné nádoby na odpady. Problémem jsou někdy staré plechové kontejnery právě na sídlištích, které po letech používání nejdou pořádně uzavřít. Často se také setkáváme s pokusy některých lidí, krmit toulavé psy a kočky. Nacházíme misky s granulemi a zbytky jídla, nebo přímo volně pohozené krmivo. Bohužel nejčastějšími příjemci této „pomoci“ jsou právě potkani. Totéž platí o nestřídmém krmení ptactva (semena a cereálie, přepadávající z krmítek na zem), či házení velkého množství pečiva kachnám a labutím,“ upozorňuje deratizér.