„Obce v Litovelském Pomoraví mají perfektně zvládnuté zejména mapování terénu. Přesně vědí, které tůně budou zaplavené při konkrétní výši hladiny. Používají velmi moderní monitorovací systém, díky kterému dokážou v pravý čas zasáhnout a zabránit vylíhnutí komárů,“ popisuje místostarosta Břeclavi Milan Klim praxi, kterou tamější obce zavedly ve spolupráci s Univerzitou Palackého.
Podobný moderní a sofistikovaný systém chce i Břeclav.
„Na Soutoku, který se co nevidět stane chráněnou krajinnou oblastí, dojde ke změně hospodaření. I díky nově budovanému klapkovému jezu na řece Dyji, který povede k častějšímu řízenému zaplavování oblasti, totiž předpokládáme možné zvýšení intenzity a aktivity komárů. A budeme nuceni to řešit,“ vysvětlil místostarosta města Jakub Matuška.
Jak najít ideální rovnováhu mezi přirozeným prostředím komárů a jejich přemnožením, ve čtvrtek vedení města jednalo společně se zástupci Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, který se s komáry také potýká. Jednání se účastnili i zástupci Krajské hygienické stanice Brno, Lesů České republiky, Agentury ochrany přírody a krajiny a zástupci obcí Dolního Rakouska.
Hledali možnosti, jak by postižené obce mohly v boji proti komárům sdružit síly – ve hře je například společný nákupu VectoBacu a jeho distribuce, a to i přes hranice s Rakouskem a Slovenskem. V úvahách se objevuje například společný centrální sklad.
Pozornost se ale upíná především k systému Litovelského Pomoraví, který je velmi sofistikovaný. Na vybraných místech jsou umístěné senzory, které poskytují informace o aktuálním zaplavení jednotlivých tůní a snímají třeba teplotu vody, vzduchu či okolní půdy. Tedy ukazatele, které mají vliv na vývoj komářích larev. Na základě dat ze senzorů pak na místo vyrážejí terénní pracovníci, kteří kvalifikovaně rozhodnou o případném postřiku. Tamější systém rovněž disponuje digitálními 3D modely území a jednotlivých líhnišť. V kombinaci s údaji o počasí a daty ze senzorů je model schopen predikovat i budoucí vývoj zaplavení jednotlivých tůní.
Podobný model by měl fungovat i v oblasti soutoku Moravy a Dyje u Břeclavi. Je však nutné ho vytvořit soutoku přesně na míru. Specifika této oblasti jsou trochu jiné než na Olomoucku. „Máme zde například problém dostat se s postřikem k jednotlivým tůním, které jsou uprostřed hustých porostů. Připadá tedy v úvahu aplikace VectoBacu pomocí ledových krupek, které propadnou zalistěním. Taková aplikace je možná z vrtulníku nebo z dronu,“ poznamenal místostarosta Klim s tím, že z jedné náplně výkonného dronu je možné v současnosti ošetřit až 1,6 hektaru zaplaveného území. Dron by měl fungovat bezobslužně na základě údajů získaných z monitoringu a ošetřovat menší plochy.
Jak vytvoření celého systému, tak následná aplikace postřiku jsou finančně nákladné záležitosti. S prostředky má pomoci Agentura ochrany přírody a krajiny a Ministerstvo životního prostředí, které k tomuto účelu slíbilo vypsat nový dotační titul.
