Už měsíce provádí archeologové výzkum břeclavského zámku. Když asi před půl rokem objevili zachovalé pozůstatky hradby, byl to unikátní nález. Stejným unikátem je objev z minulého týdne. V základech tisíc let staré hradby totiž archeologové nalezli pozůstatky tří lidí.
Objev je to vskutku jedinečný. Kostry lidí byly nalezeny v těsné blízkosti a v extrémních pozicích. „Nález nasvědčuje tomu, že ti lidé mohli být svázáni. Rovněž lze předpokládat násilnou smrt. Napříč přes všechna těla jsou navíc zbytky velkého kovového předmětu, který se nám dosud nepodařilo identifikovat. I přesto, že někdy kolem roku 1050 už v oblasti bylo křesťanství, celá věc působí jako rituální zvyk. Pohanské zvyky někde přetrvávaly ještě dlouho po zavedení křesťanství. Zatím jde o hypotézy, které budeme podrobovat společně s dalšími odborníky zkoumání. Nicméně už teď je jasné, že jde minimálně z celorepublikového pohledu o skutečně vzácný nález,“ vysvětlil Dejmal působící pod hlavičkou brněnské společnosti Archaia, která ve spolupráci s břeclavským muzeem vede práce na průzkumu zámku.
Potvrdil přitom, že lidé byli umístěni na podloží vysypaném kamením. „Nikde v Břeclavi zdroje kamení nejsou, pracujeme proto s hypotézou, že sem byly dovezeny z Pohanska, kde lidé rozebrali již zaniklé hradisko. Celá hradba je jinak z dřev a hlíny,“ doplnil.
I přesto, že na pozůstatky působil obrovský tlak, navíc v průběhu let hradba shořela a s ní i zbytky těl, jsou kostry dobře rozpoznatelné.
„Teď nás čeká maraton dokumentování, kdy se mimo jiné budeme snažit zjistit detaily, tedy pohlaví nebo věk. Podle genetického rozboru chceme také zjistit, jestli nešlo o příbuzné, jestli trvale žili zde, nebo pochází odjinud. V té době totiž bylo běžné otroctví. Je proto možné i to, že tito tři lidé mohli být třeba zotročenými válečnými zajatci, kteří posloužili jako oběti proto, aby zde stavba dlouho vydržela,“ dodává.
Kromě kosterních pozůstatků nacházejí archeologové při průzkumu břeclavského zámku také cenné fragmenty různých předmětů. „Už teď můžeme říci, že jsme objevili zdobené kousky nádob z 10. století, což je doba před Břetislavem. Našli jsme dokonce i kousek bronzového šperku. A to jsou jen ty věci, které jsme nalezli při průzkumu hradeb. Uprostřed hradiště se zajisté budou nacházet jiné skvosty. Ty ale oko člověka nikdy nespatří a zůstanou tam tak zakonzervovány napořád. To bychom totiž museli podobnou jámu vyhloubit na zámeckém náměstí, což samozřejmě není reálné,“ uzavírá archeolog s tím, že už nyní se objevy z archeologického zámku nesmazatelně zapsaly do dějin Břeclavi i Česka.
Unikátní objev oceňují i v břeclavském muzeu. „Podle nálezů, které archeologové v posledních měsících objevili, už asi nyní mohu konstatovat, že na téma života v Břeclavi a blízkém okolí před tisícem let určitě vznikne výstava nebo delší expozice. Je úžasné, že budeme moci takovou výstavu doplnit reálnými nálezy, fotografiemi z průzkumu zámku, a možná také vizualizací, která návštěvníky zavede do dob dávno minulých,“ sdělil ředitel břeclavského muzea Petr Dlouhý.
David Mahovský, město Břeclav. 26. 2. 2020