Tvar a členění náhrobků odpovídá hlavně tzv. jihomoravskému či mikulovskému typu. Převládá bohatší barokní plastická výzdoba, někdy s reliéfní symbolikou ve vztahu k zemřelému a vždy s hebrejským nápisem. Novodobější náhrobky ze žuly a mramoru s nápisy v německém jazyce již odráží zbohatnutí židovského břeclavského měšťanstva a asimilační trendy přelomu 19. a 20. století. Zastoupena je i secese, moderna a zvláštností jsou náhrobky ve tvaru sarkofágů. Hřbitov tak demonstruje vývoj jednotlivých typů židovských náhrobků od 17. století do 30. let 20. století.
Severovýchodnímu rohu hřbitova poblíž vstupu vévodí majestátní novorenesanční hrobka Ignaze Kuffnera. Celý areál obklopený zídkou z režného zdiva a glazovaných poštorenských tvarovek spolu s novogotickou obřadní síní byl dostavěn v roce 1892 podle projektu vídeňského architekta Franze Neumanna. Představuje typickou stavbu břeclavského regionu. V 80. letech 20. století byl zpustošený hřbitov určen k likvidaci a podstatná část náhrobků odvezena. V letech 1991–1993 nechalo město Břeclav provést parkovou úpravu areálu a dochované staré náhrobky nově osadit. Hřbitov je kulturní památka č. 7 128.
PhDr. Alena Káňová
