„Soutok Moravy a Dyje je v rámci České republiky opravdu unikátním místem, a to jak svým rozsahem, tak strukturou a skladbou druhů, které tu rostou a žijí,“ vysvětlil ministr Hladík, proč si místo zaslouží velkoplošnou ochranu.
Oficiálnímu oznámení o záměru vyhlášení CHKO Soutok předcházely rozsáhlé debaty se zástupci samospráv, veřejností, spolky i podnikateli nebo lesníky, kteří v oblasti hospodaří. Agentura ochrany přírody a krajiny hledala co největší soulad v péči o cenné území se zájmy ochrany přírody i místních lidí.
Nyní začíná běžet devadesátidenní lhůta, po kterou je možné k záměru podávat připomínky. Ty následně ministerstvo životního prostředí vypořádá. Jakmile uplyne možnost pro odvolání, předloží se záměr vládě, která CHKO Soutok oficiálně vyhlásí. „Předpokládám, že se tak stane v průběhu roku 2024,“ uvedl ministr. Během následujících měsíců by se mělo rozhodnout rovněž o tom, kde bude sídlit správa nové CHKO a kde bude v budoucnu stát Dům přírody představující unikátnost soutoku.
Břeclav si jako podmínku pro vznik CHKO na jejím katastru stanovila mimo jiné revizi hranic území zařazeného do soustavy Natura 2000, která dnes nelogicky zasahuje například i do hřiště MSK Břeclav, naopak některé části řeky Dyje v ní zahrnuty nejsou. Město požaduje, aby hranice připravované CHKO byly co nejvíce sjednoceny s již existující Evropsky významnou lokalitou Soutok – Podluží.
Zároveň Břeclav trvá na tom, aby nad povinný zákonný rámec vznikl poradní orgán složený se zástupců obcí. Díky němu budou mít samosprávy odpovídající postavení v rámci zásadních rozhodovacích procesů v CHKO.
Dost vody pro luhy a boj proti komárům
Připravovaná CHKO Soutok zcela obchází zástavbu. V navrženém území se nenachází žádné sídlo ani trvale obydlený objekt v soukromém vlastnictví. Péče by měla být odstupňována podle zón, přičemž nejvyšší první a druhá zóna je navrhována prakticky pouze na lesních pozemcích, nivních loukách a přírodních vodních plochách.
Navrhovaná CHKO Soutok o celkové ploše přibližně 12 470 ha zahrnuje území v nivách Dyje a Moravy od vodního díla Nové Mlýny až po Hodonín. Je zde mozaika lužních lesů i s pralesovými zbytky, zaplavované mokřady s chráněnými druhy obojživelníků i hmyzu, typické staleté duby.
Na území, o jehož potřebě ochrany se mluví už od roku 1948, je čím dál znatelnější výrazný deficit vody z pravidelných záplav. Klíčovou podmínkou, která umožní další existenci těchto symbolů jihomoravského luhu, proto bude zajistit obnovu vodního režimu, řadu let výrazně narušeného vodohospodářskými úpravami Moravy a Dyje. K tomu by měl pomoci i klapkový jez na Dyji, který umožní krátkodobé zvednutí hladiny v řece a rozlití vody do soustavy vodotečí. Ministr se s vedením města přímo na místě seznámil s jeho budoucí podobou.
Ne jezu by se mělo začít pracovat již v průběhu podzimních měsíců. Než začne plně fungovat, bude dokončený také systémový plán zvládání eventuálních komářích kalamit. Tento plán umožní velmi rychle reagovat na případné líhnutí komárů v zaplavených tůní. Jeho součástí bude detailní zmapování zdrojových lokalit, jejich průběžný monitoring, proškolení osob, které mohou proti larvám zasahovat a podobně. Finance slíbil ministr poskytnout z Národního fondu životního prostředí.
S ministrem Hladíkem vedení města rovněž probíralo kroky podnikané proti tomu, aby se zopakoval loňský masivní úhyn ryb v řece. Stát by se mohl do projektu, na němž Břeclav spolupracuje s vodohospodáři, rybáři i vědci, zapojit skrze Výzkumný ústav vodohospodářský a hovořilo se i o případné finanční podpoře.
