Autor:
Třetí král z rodu Přemyslovců a první český král, kterému se podařilo získat dědičný královský titul pro své potomky. Přemysl Otakar I. byl synem krále Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské, stavitelky prvního kamenného mostu přes Vltavu, tzv. Juditina mostu. Ačkoliv Vladislav II. získal královský titul, bohužel nebyl dědičný, proto se jen během Přemyslova dospívání na českém trůnu vystřídalo pět panovníků. Přemysl Otakar I. usedl na trůn roku 1192, ale díky sporům byl vyslán do vyhnanství. K moci se dostal podruhé roku 1197, již jako čtyřicetiletý muž. Po uklidnění situace se zabýval klíčovým úkolem svého života – získáním královského titulu a tentokrát dědičného. Díky aktivnímu zapojení do bojů o císařskou korunu mezi Štaufy a Welfy, získal nakonec z obou stran potvrzení. V roce 1204 jej potvrdil také papež Inocence III. Za vrchol Přemyslovy vlády je považováno získání Zlaté buly sicilské, privilegia upravujícího poměr českých zemí k Říši a zaručujícího dědičnost českého královského titulu. České království se tak stává respektovanou a suverénní částí Říše.