Titul Pták roku bývá obvykle udělován druhům, které jsou veřejnosti dobře známé. Po vzoru minulého roku ornitologové udělili titul tomuto ptačímu druhu, kterého naleznout ve volné krajině je spíše vzácnost. Cílem je jeho představení veřejnosti a upozornění na nebezpečí, kterým aktuálně čelí. Hrdlička divoká je tažný pták, který žije spíše nenápadně a je u nás zastoupena v početně menším množství. Ve srovnání s hrdličkou zahradní je menší a barevně pestřejší. Typické zbarvení hlavy je modrošedé. Po stranách krku se vyskytují typické skvrny černo-bílých pruhů. Rezavohnědý hřbet s černým zbarvením kontrastuje se spodní část těla, která je světlá a jednobarevná. Hrdlička žije v korunách stromů nebo v keřích na okrajích lesů, polních remízech, porostech podél vod a v zarostlých zahradách. Typickým znakem pro rozpoznání hrdličky je stále opakující se hluboký zvuk. Dospělí jedinci hnízdí jednotlivě, avšak před odletem do zimovišť se shlukují do hejn. Hrdličky si staví jednoduchá hnízda. Obvykle snáší samička 2 bílá lesklá oválná vajíčka, v našich podmínkách jednoročně. Na zahřívání se podílí také samec. V souvislosti se změnou krajinného rázu, kdy se snižuje množství remízků a drobných lesíků, jež hrdlička divoká obývá, dochází k poklesu početnosti. Významným faktorem ovlivňujícím stav tohoto druhu je zvýšený počet živočišných druhů, pro něž je hrdlička divoká kořistí.
