Odborní pracovníci kousek po kousku roztřídili vše, co lidé vyhodili do směsného odpadu. Zkoumali zvlášť odpad ze sídlištní zástavby Na Valtické a ze zástavby rodinných domů, konkrétně z ulic v okolí budovy Obchodní akademie.
Zatímco v sídlištní zástavbě nemělo v černých popelnicích co dělat zhruba 48 % odpadu, v domovní zástavbě bylo toto číslo ještě vyšší, a to plných 59 %. Naprostou většinu z toho přitom tvořil kompostovatelný bioodpad - na sídlišti přes 19 %, ve „venkovské“ zástavbě dokonce přes 34 %.
Separace je na velmi dobré úrovni u nebezpečných odpadů a elektroodpadu, které se v rozboru téměř neobjevily. Slušná je i úroveň třídění nápojových kartonů, skla, kovů a textilu. Zlepšení je naopak potřeba u papíru a plastů a velká rezerva je především v separaci bioodpadu, u nějž by přitom naprostou většinu bylo možné zkompostovat.
„Výsledky nás překvapily, nečekali jsme, že čísla u některých složek budou tak vysoká. Z analýzy vyplývá, že v třídění by měli být Břeclavané daleko důslednější ¬¬- zvlášť proto, že na tom v budoucnu budou záviset náklady, které město s likvidací odpadu bude mít,“ upozornil místostarosta Milan Klim, který má odpadové hospodářství ve městě na starosti. Podle něj se bude rozbor odpadu opakovat, aby bylo možné úroveň separace sledovat.
V tom posledním místostarostu zaskočil zejména vysoký podíl bioodpadu především u zástavby rodinných domů. „Musíme si uvědomit, že pokud bioodpad skončí ve směsném odpadu, je jeho likvidace mnohem nákladnější, než pokud ho zlikvidujeme na naší kompostárně,“ zdůraznil s tím, že v Břeclavi má přitom každý obyvatel rodinného domu možnost třídit do biopopelnic. „Chystáme se rovněž vytvořit lepší podmínky pro sběr bioodpadu i na sídlištích. Systém už testujeme na sídlišti Dukelských Hrdinů a na ulici Jana Palacha s velmi rozdílnými výsledky čistoty odpadu. Čistota sběru je přitom velmi důležitá, tedy například to, aby odpad nebyl v igelitových sáčcích, pak už se totiž jedná o komunální odpad,“ poznamenal Milan Klim.
Dnes město odpadové hospodářství stojí ročně přes 40 milionů korun. To znamená více než 1600 korun na občana. K 900 korunám, které lidé platí na komunálním poplatku, tedy město doplácí na každého občana Břeclavi dalších cca 700 korun.
Bez důsledného třídění zejména bioodpadu nelze dosáhnout kritérií, které bude muset Břeclav v příštích letech splnit. Podle nové legislativy budou v roce 2025 obce muset zrecyklovat 60 % komunálního odpadu, za dalších pět let ještě o 5 % více a v kalendářním roce 2035 už 70 %. Přímo úměrně s tím se postupně bude zvyšovat cena za tunu komunálního odpadu uloženého na skládce. S ohledem na výsledky rozboru odpadu má Břeclav ke splnění těchto zákonných povinností ještě daleko.
Obcím a městům, kde mají nedostatečně pilné třídiče, se skládkování v následujících letech výrazně prodraží, a to může ovlivnit i poplatek za komunální odpad, který může být podle zákona až ve výši 1200 korun. Třídění odpadů už na úrovni domácností je tak nadmíru důležité a může městu, potažmo občanům, ušetřit velké peníze.
K separaci odpadů na území Břeclavi slouží desítky barevných kontejnerů. K dispozici je jim také sběrný dvůr na ulici Sovadinova a sběrné místo na Hájové, kde je možné odevzdat veškerý odpad, který nepatří do nádob na směsný odpad nebo se do nich nevejde. Pokud nemáte kompostér nebo hnědou popelnici, můžete zde uložit také bioodpad.
