Národní přírodní rezervace Ranšpurk

Rezervace se rozkládá na ploše 19,20 ha jižně od Lanžhota. Plocha dnešního chráněného území byla ušetřena hrubších zásahů již od konce 19. století, kdy zdejší les začali jeho majitelé Lichtenštejnové považovat za přírodní památku a docházelo tady k odvozu padlého dřeva. Od 30. let 20. století byla rezervace zcela ponechána samovolnému vývoji. Díky tomu mají dnes porosty téměř přirozenou dřevinnou skladbu, pouze v jihovýchodním cípu rezervace se nachází skupina vysázených ořešáků černých.

Z botanického hlediska je zdejší les typickým tvrdým luhem. Z množství bylin, které se tu vyskytují, lze uvést například obzvlášť chráněné druhy ostřici hubenou, kruštík polabský, bleduli letní a řeřišnici malokvětou. Velký význam ve zdejším společenství má mykoflóra zejména dřevokazných hub, které žijí na dřevní hmotě v různém stupni rozkladu. Z plochého terénu rezervace vystupují na několika místech 1-3 m vysoké ostrůvky navátého písku, tzv. hrúdy, které mají díky svému suššímu charakteru i poněkud odlišné složení rostlinného pokryvu.
Pralesní charakter území je vhodným prostředím i pro řadu živočišných druhů. V dutinách stromů sídlí mimo jiné žluna šedá. Bujný podrost nabízí úkryt obojživelníkům, z nichž nejzajímavější je čolek podunajský. Z mnoha druhů hmyzu můžeme zmínit alespoň krasce Eurythyrea guercus.
Rezervace není přístupná veřejnosti!

Zdroj: brožura Lužní lesy okolo Břeclavi a kniha Lužní les v Dyjsko-moravské nivě (připravili Michal Hrib a Emil Kordiovský, vydalo nakladatelství Moraviapress v roce 2004, str. 469)