Osazení modernějších typů oxymetrů, které nejsou ovlivněné znečištěním čidla, vybavení obsluhy Vodního díla Nové Mlýny mobilním oxymetrem, matematický model, který posoudí vypouštění vody z nádrží přes malou vodní elektrárnu či přes segmenty, doplnění měření do zdrže jezu v Bulharech, která se chová jako samostatný vodní útvar. To jsou jedny z prvních kroků, které Povodí Moravy podniká v reakci na úhyn ryb v řece Dyji pod novomlýnskými nádržemi. Vyplynulo to z dnešního jednání na břeclavské radnici, kterého se účastnili ministři zemědělství a životního prostředí, vodohospodáři, ochránci přírody, zástupci Moravského rybářského svazu, starostové dotčených obcí a třeba i známý rybář Jakub Vágner.
„Cílem dnešního jednání nebylo pouze popsat časovou osu událostí od 29. června, ale zejména se podívat do budoucna, tedy zda a jak lze eliminovat možná rizika opakování podobných událostí. Bohužel jsme trochu v zajetí klimatické změny,“ zmínil ministr zemědělství Marek Výborný s odkazem na fakt, že vlivem změn klimatu se poměry v řece za poslední desetiletí významně změnily. Výrazně se snížil průměr na odtoku z povodí Dyje, k tomu se přidává rostoucí teplota vody, která za deset let vzrostla o 3,5 stupně. Letošní úhyn ryb, který způsobila enormní spotřeba kyslíku sinicemi, byl zcela mimořádný. Z vody bylo vyloveno třicet tun ryb. Poprvé v historii se sinice objevily v celém vodním sloupci od hladiny až ke dnu.
„Samozřejmě v tom svoji roli hraje i chování nás všech, protože do vod se z našich domácností a provozů dostává enormní množství fosforu a dusíku,“ doplnil ministr Výborný s tím, že předmětem dnešního jednání byla i otázka čištění odpadních vod, skrze které se nežádoucí látky dostávají do toků.
Bude následovat vytvoření pracovní skupiny garantované Mendelovou univerzitou, do níž se zapojí i Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Povodí Moravy, Česká inspekce životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny. Znovu posoudí výstupy a data z události a navrhne řešení krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého charakteru. Mezi ně patří mimo jiné i návrh, jak zajistit lepší a intenzivnější čištění vod od fosforu. Bude se věnovat také revitalizačním opatření a projektům v krajině nad i pod Novými Mlýny. První návrhy má pracovní skupina předložit do 15. září.
Zejména revitalizační projekty si bere za své ministerstvo životního prostředí. „Chci připomenout, že podnik Povodí Moravy v posledních letech za podpory ministerstva životního prostředí udělal řadu revitalizačních opatření na řece Dyji. Podařilo se například dříve nemyslitelné, že nám Dyje meandruje na hranicích mezi Českou a Rakouskou republikou. Také máme vypsaný dotační titul, který má podniku Povodí Moravy pomoci s nákupem techniky, měřičů, přenosem digitálních dat, což je něco, co může zlepšit predikci,“ doplnil ministr životního prostředí Petr Hladík.
Z jednání rovněž vyplynulo financování nákladů na likvidaci ryb. "Když to zjednoduším, voda v řece není naše, ryby nejsou naše, ale na našich bedrech neseme již poněkolikáté náklady na likvidaci následků úhynu ryb. Letos jsme je vyčíslili již na zhruba 200 tisíc korun," vypočítal starosta Břeclavi Svatopluk Pěček, kterého na jednání zajímala případná náhrada těchto výdajů. K té se ústy hejtmana Jana Grolicha přihlásil Jihomoravský kraj. Ministerstvo zemědělství zase přislíbilo dotační pomoc se znovuzarybněním revíru, aby se do řeky Dyje opět vrátil život.
