Okruh začíná na břeclavském nádraží, kam v roce 1839 přijel první vlak z Vídně ve směru na Moravu – tuto významnou událost dodnes dokumentuje pamětní deska na 1. nástupišti. Postupně přibývaly další a další železniční tratě, z malého nádraží se stával významný železniční uzel, obec začala významně vzkvétat, rozvinul se průmysl, stoupl počet obyvatel. Rozvoj Břeclavi vyvrcholil v roce 1872 povýšením na město.
Naší druhou zastávkou bude novogotická kaple sv. Rocha (2), umístěná na konci pěší zóny naproti gymnázia. Postavena byla v roce 1892 z červených
cihel typických pro zdejší region a je zasvěcena sv. Rochovi, ochránci před morem.
Budeme-li pokračovat stále rovně, dojdeme k tzv. „žluté škole“ (3), neboli k budově ZŠ Kupkova na ul. Dukelských hrdinů. Tu postavili v letech 1886
– 1896 italští stavebníci jako německou obecnou a občanskou školu. Před budovou si prohlédněte i sochu T. G.
Masaryka, která byla za minulých režimů několikrát stržena a znovu postavena. Současná socha byla slavnostně
odhalena v roce 2000 za účasti tehdejšího prezidenta Václava Havla.
Od školy se vydejte k nepřehlédnutelné vodárenské věži
(4). Má výšku 41 metrů a vybudována byla v letech 1926 – 1928. Její stavba si vyžádala investici 10 milionů
korun. Svému účelu slouží dodnes a pouze výjimečně bývá zpřístupněna veřejnosti jako vyhlídková věž.
Pod vodojemem stojí kaple Vzkříšení Páně z roku
1875, vedle ní pak litinový kříž z roku 1866. Obojí připomíná, že v těchto místech kdysi stával obecní hřbitov, který
musel posléze ustoupit rozšiřující se městské zástavbě a byl přesunut na okraj města.
Naproti vodárenské věže se nachází Městské muzeum a galerie (5), sídlící zde od
roku 2007. Počátky působení této organizace ve městě sahají až k roku 1995 a v současné době pod její správu patří také
synagoga, Lichtenštejnský dům a lovecký zámeček Pohansko.
Vrátíme-li se od Městského muzea kousek zpět ke „žluté škole“ a ještě před ní odbočíme vpravo, dojdeme k Základní umělecké škole na ulici Křížkovského, jejíž fasádu zdobí rozměrná malba se slováckými motivy (6). Jejím autorem je akademický malíř Rudolf Gajdoš, dodnes jeden z nejvýznamnějších malířů regionu.
Od školy budeme pokračovat k nábřeží řeky Dyje, kudy vede nově zbudovaná cyklostezka s příjemnou
okolní klidovou zónou. Dáme-li se vpravo, stezka nás dovede k cukrovarskému mostu
(7) – vlečce pocházející z roku 1870, která dříve propojovala významný břeclavský cukrovar s
železnicí. Jedná se o jednu z posledních nýtovaných příhradových mostních konstrukcí u nás. Byla prohlášena za kulturní
památku a nyní slouží jako lávka pro pěší. Naproti mostu je možnost občerstvit se v restauraci Pohoda.
Mineme most a dojdeme k hlavní silnici, po níž teprve přejdeme řeku Dyji a dále budeme pokračovat po jejím levém břehu.
Na mostě se ale ještě zastavíme a prohlédneme si budovu bývalého cukrovaru (8), kde dnes sídlí známý podnik Racio vyrábějící rýžové a pšeničné
chlebíčky a další podobný sortiment. V polovině 19. století patřilo cukrovarnictví k nejdůležitějším potravinářským
odvětvím na Moravě. V Břeclavi založila cukrovar významná židovská rodina Kuffnerů v roce 1862.
Vydáme-li se dál proti proudu Dyje, dojdeme k železobetonovému splavu (9), který nahradil původní dřevěný a již značně poničený jez v 50. letech 20.
století. Měří 52 metrů a v roce 2005 na něm byl vybudován moderní rybí přechod.
Z ulice Veslařské je to jen pár kroků k židovskému hřbitovu s obřadní kaplí.Hřbitov byl založen pravděpodobně v druhé polovině 17. století, přičemž jeho stáří dokazuje nepravidelný tvar hřbitova a převýšení nad okolní terén. Na ploše o výměře 7 136 m2 se dnes nalézá asi 300 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší dochované pocházejí z počátku 18. století.Obřadní síň na židovském hřbitově byla postavena na konci 19. století na místě bývalé márnice. V roce 1892 byl také postaven dům hrobníka. Obě stavby jsou vybudovány z režných červených cihel a kryty glazovanými poštorenskými tvarovkami.
Vrátíme se zpět na ulici Veslařskou, po níž budeme pokračovat dále. Cestou uvidíte krytý bazén na ulici Fibichova,
posilnit se můžete v restauraci hotelu Rose a osvěžit na sousedním letním koupališti. Milovníci sportu mohou navštívit
halu TJ Lokomotiva, kde je např. fitnescentrum, různá sálová cvičení nebo kuželky. Nás ale čekají ještě čtyři
zajímavá místa, a proto se vydáme ulicí Za Bankou, na jejímž konci odbočíme vpravo na Zámecké náměstí. Po nově
zrekonstruovaném dřevěném mostku se dostaneme k zadnímu traktu zámku (12). Jeho počátky sahají do 11. století, kdy byl na jeho místě v roce
1041 založen pohraniční hrad. V průběhu let hrad vystřídal hned několik majitelů, z nichž nejvýznamnější jsou
Žerotínové, kteří jej v 16. století nechali přebudovat na renesanční zámek, a dále Lichtenštejnové. Ti jej v 19.
století částečně upravili do podoby umělé zříceniny. Protože byl zámek sídlem šlechty naposledy za vlády Žerotínů a
Lichtenštejnové jej využívali pouze jako budovu pro své správce, a protože byl navíc značně poničen po druhé světové
válce, nedochovaly se v něm žádné zajímavé interiéry, které by mohly být zpřístupněny veřejnosti. V současné době je
zámek ve správě města, prošel základními úpravami, které mají zabránit dalšímu chátrání, a navštívit zde můžete pouze
zámeckou vinotéku.
Od zámku se vydáme okolo zimního stadionu zpět do centra města, směrem k několika obchodním domům. Zde se vydáme doleva, po cestě je možno zakoupit si výbornou zmrzlinu v cukrárně u Mlýnského náhonu. Na náměstí již z dálky spatříme kostel sv. Václava (13), který je situován na místě původního barokního kostela, zničeného za 2. světové války. Nový moderní kostel byl podle návrhu brněnského architekta Ludvíka Kolka postaven v letech 1992 – 1995 a je nepřehlédnutelnou dominantou města. V červenci a sprnu je možné si ho prohlédnout s průvodcem.
Od kostela to již není daleko k bývalé židovské synagoze (14). Ta byla postavena v roce 1868 a již o 20 let později byla renovována v novorománském slohu s
použitím maurských prvků. Na sklonku 20. století prošla celkovou rekonstrukcí a nyní je využívána ke
kulturně-společenským účelům. Lze ji navštívit s průvodcem, a to celoročně denně mimo pondělí, vždy od 10 do 17
hodin.
Naproti synagogy stojí Lichtenštejnský dům
(14), který byl původně postaven jako židovská škola – nacházíme se totiž v bývalé židovské čtvrti, z níž se
ale bohužel do dnešního dne díky bombardování za 2. světové války už mnoho nedochovalo (Židé v Břeclavi navíc nebyli
tak uzavřenou komunitou, jako tomu bývalo v jiných městech, a obývali dokonce i hlavní ulici). Budova školy byla jako
Lichtenštejnský dům otevřena v květnu 2009 za účasti prince Wolfganga z Lichtenštejna, který se později stal jeho
patronem, a návštěvníkům nabízí unikátní expozici dokumentující budování Lednicko-valtického areálu a působení
Lichtenštejnů v regionu. Je ideálním startovním místem pro výlety do okolí, sídlí zde také Turistické informační centrum s půjčovnou kol.
Odsud se můžete vrátit zpět na nádraží, kde vycházkový okruh končí. Než ale z Břeclavi odjedete, nenechte si ujít
návštěvu dvou míst, které jsou možná největšími skvosty našeho města, ale leží mimo vycházkovou trasu: jedná se o
zajímavou přírodní a archeologickou lokalitu , vzdálené od nádraží cca 3 km, a také unikátní , postavený stejně jako několik
předchozích staveb z režných cihel a vzdálený cca 1 km od Lichtenštejnského domu ve směru Poštorná/Lednice/Valtice/
Mikulov. Po domluvě s průvodcem zde dokonce můžete vystoupat na kostelní věž a rozhlédnout se po okolí!
Provedli jsme Vás tedy nejzajímavějšími místy Břeclavi, vězte ale, že je u nás mnoho dalších staveb, které stojí za to
vidět. Ačkoli se naše město, založené v 11. století, nemůže pochlubit historickým náměstím a řadou dochovaných
starodávných budov, má svým návštěvníkům jistě co nabídnout! Přesvědčte se .
Fotogalerie
